Tento typ těsta obsahuje stejně jako těsta pevná vyšší dávku tuku, která způsobuje charakteristickou vláčnost a rozplývavost pečiva, ale na rozdíl od těsta pevného se zde bílky z vajec šlehají, aby se zároveň docílilo jeho kyprosti. Tření tuku, stejně jako šlehání bílkovinné části, je dalším ze způsobů, jak do těsta vehnat vzduch, aby se uzavřel v jeho dutinkách, hmota nabyla zvětšený objem a vyrobené pečivo bylo kypré a dobře stravitelné. Namísto šlehaného bílku se v nouzi používá kypřidlo, ale v takovém případě je dobré do těsta přidat pro zlepšení jeho kvality také smetanu nebo mléko.

 Konzistence tohoto těsta určila způsob jeho tvarování. Některé druhy se pečou pomocí kapslových tvořítek, roztíráním anebo stříkáním, jiné se lijí do forem a potom krájejí. Dnes to jsou převážně bábovky, biskupské a jádrové chlebíčky, kapsle a dorty, ale v dobách, kdy lidé žili v symbióze s většími celky, krajinou, rytmem ročních období, zemí a hvězdnou oblohou, tvarovali a vypalovali z keramiky kromě velikonočních beránků desítky dalších motivů spojených s tradičním životem slovanského lidu.

 Sortiment třených hmot je velmi bohatý, jednotlivé druhy se liší skladbou, způsobem použití, trvanlivostí, a tvarem, ale v základu se dají rozdělit na světlé, s typickou barvou vajec, tmavé, s přídavkem kakaa nebo roztavené čokolády a bílé, nazývané terstské, při jejichž přípravě se nepoužívají žloutka a jejichž typickou součástí bývají jemně strouhané jádroviny.

Technologie výroby